Manažeři a duševní zdraví: Když ten, kdo nese tým, už nemá sílu

Výkon, tlak a samota na vrcholu: realita manažerské pozice

Důvody, proč lidé na manažerské pozici cítí tlak a osamělost, vyplývají ze samotné podstaty jejich role. Manažerské pozice, zvláště v top managementu, vytvářejí přirozený odstup od podřízených. Manažeři by měli být svým týmům nablízku, ale zároveň si udržovat odstup. 

Dále je tu osamělost a tlak při rozhodování: Manažeři jsou často ti, kteří musí přijímat obtížná rozhodnutí, někdy pod velkým tlakem a s omezenými informacemi. Odpovědnost za tato rozhodnutí a jejich následky leží na nich.

Manažerské pozice jsou často spojeny s vysokým pracovním nasazením, časovým tlakem a stresem. Někdy to vede k zanedbávání osobních vztahů a rodiny, což ještě více prohlubuje pocit osamělosti. 

Kdy se stres mění ve vyhoření a jak to rozpoznat

Stres se mění ve vyhoření tehdy, když ho zažíváme dlouhodobě, je neustálý a intenzivní, bez dostatečné regenerace a když vyčerpáváme svou vnitřní energii, aniž bychom ji doplňovali. 

Hranice, kdy dlouhodobý stres přechází do syndromu vyhoření, je těžko uchopitelná. Přesto ji lze rozpoznat například v těchto oblastech: 

Emocionalita – ve stresu cítíme celou škálu emocí, při vyhoření jsme vyprahlí i emočně. 

Motivace – určitá míra stresu je motivující, při vyhoření se motivace hledá velmi těžko. 

Je však důležité si uvědomit, že syndrom vyhoření může nastat i bez dlouhodobého stresu. Vyhoření nemusí být výsledkem toho, co nazýváme stresem, ale často přichází nenápadně — jako důsledek nerovnováhy, emocionálního vyčerpání a dlouhodobého zanedbávání vlastních potřeb. Vždy jde o nějakou formu chronického psychického vyčerpání, i když si ji člověk nemusí uvědomovat jako „stres“.

Kultura „tvrdého lídra“ a její dopad na psychiku

Jak už název napovídá, kultura tvrdého lídra je druh organizační kultury, kde je kladen důraz na silného, dominantního a přísného vedoucího. Typickým znakem této kultury je centralizovaná autorita a řízení.

Dopady na psychiku, na straně lídra, mohou být například v tom, že vedoucí má tendenci kontrolovat každý detail a málo důvěřuje schopnostem svých podřízených. To může vést k mikromanagementu a následně k jeho vyčerpání. 

Na straně zaměstnanců taková kultura může rovněž vést k vyčerpání a vyhoření, stresu a nedostatku zpětné vazby zdola, protože zaměstnanci se nemusí cítit komfortně vyjadřovat odlišné názory. Mohou se také vytvářet bariéry pro důvěru a otevřenou komunikaci. 

Lze ovšem zdůraznit jednu její výhodu, a sice že tento styl řízení bývá přínosný v rámci krizového managementu (rychlá rozhodnutí, jasná struktura a kompetence, zaměření na krátkodobé cíle a výsledky). 

Tiché břemeno: přebírání odpovědnosti za všechny

Přebírání odpovědnosti za druhé je slepá ulička. Podřízené nebo kolegy to učí, že nemusí být odpovědní a angažovaní. Vás to stojí hodně energie a frustrace. Zajímavé je si uvědomit, že „dvojčetem“ odpovědnosti je svoboda. Tyto dvě kvality by měly být vždy přítomné zároveň a v rovnováze. Otázka tedy zní: Pokud mám příliš mnoho odpovědnosti, kde je můj prostor pro svobodu? Nebo naopak: Pokud má někdo příliš mnoho svobody, jak to vyvážit odpovědností? 

S přebíráním odpovědnosti za druhé souvisí témata jako mikromanagement, perfekcionismus, vnitřní nejistota a podobně. To jsou zajímavá témata do osobní terapie. 

Praktické tipy na psychohygienu pro manažery

Říct „odpočívejte a zvolněte tempo“ by bylo příliš jednoduché. Kdyby to bylo snadné, už dávno byste to dělali. Může být pro vás inspirující tento jiný úhel pohledu: 

Berte odpočinek jako určitý druh výkonu. Vysvětleme si to na přirovnání k vrcholovému sportu. I špičkoví sportovci střídají období výkonu s obdobím regenerace. Pokud by neměli regeneraci, hrozí jim například zranění. To, že odpočívají, je připravuje na další výkon. A podobně je to i v práci. Potřebujeme střídat výkon s regenerací. 

Čím extrémnější je vaše práce, tím extrémněji regenerujte. Někdy se pracující lidé diví, jak to, že jsou neustále unavení a nervózní, vždyť sportují, meditují i jezdí na dovolené. Ale důležitý je poměr výkonu a odpočinku. Dvě hodiny na kole nevyváží 5 dní v napětí. Když zvážíte svůj pracovní výkon a regeneraci, jsou vyvážené? 

Při regeneraci činnost opačné povahy. Při hledání svého prostoru pro odpočinek stojí za zamyšlení, aby byl odpočinek opakem vaší práce. Například pokud hodně pracujete u počítače, odpočinek není sledování filmů či hraní her (protože je to znovu aktivita u obrazovky). Jestliže během práce hodně chodíte, odpočinkem by mělo být zastavení. A když „pracujete hlavou“, regenerace znamená činnost, při které si odpočine myšlení. 

Jak mohou firmy podpořit manažery

V mnoha firmách existují mechanismy pro podporu manažerů. Velmi těžké však bývá pro manažery požádat o pomoc v rámci firmy (například na oddělení lidských zdrojů). Je to náročné například proto, že s jejich pozicí jsou spojena očekávání, že právě oni jsou ti, kdo zvládají, rozhodují a mají věci pevně pod kontrolou. Řešením mohou být externí školení nebo terapeut/psycholog. Je důležité, aby šlo o dlouhodobé vzdělávání, ne jednorázové/jednodenní školení. V případě terapie je to také dlouhodobá práce na důležitých tématech.

 ⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře či terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.

V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však míněna inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙