Jak se projevuje workoholismus a koho nejvíce ohrožuje?

Workoholismus je fenomén, který v posledních desetiletích získává stále větší pozornost. V moderní době, kdy se práce stává centrem života mnoha lidí, je důležité porozumět tomu, co workoholismus znamená, proč vzniká, koho nejvíce ohrožuje a jaké následky může mít na zdraví a kvalitu života jednotlivců. Tento článek se zaměřuje na podrobný rozbor workoholismu, jeho projevy, typy a možnosti léčby.

Co je to workoholismus?

Workoholismus lze definovat jako nadměrnou závislost na práci. Ačkoli ta je nezbytnou součástí života, workoholismus představuje extrémní formu pracovní angažovanosti, při které člověk věnuje práci nepoměrně více času a energie, než je zdravé. Jde o stav, kdy se práce stává hlavní prioritou, přičemž se zanedbávají jiné oblasti života, jako jsou rodina, přátelé, zájmy a dokonce i vlastní zdraví.

Odborníci, jako například Dr. Bryan E. Robinson, terapeut a autor knihy „Chained to the Desk“ (Připoután ke stolu), tvrdí, že workoholismus nespočívá jen v množství odpracovaných hodin, ale především v mentálním nastavení, které vede k neustálému přemýšlení o práci i mimo pracovní dobu. Tím se odlišuje od pracovní disciplíny nebo silného pracovního nasazení.

Proč workoholismus vzniká?

Příčiny vzniku workoholismu jsou mnohovrstevné a mohou být výsledkem kombinace osobnostních faktorů, společenského tlaku a kulturních norem.

Jednou z hlavních příčin je společenský tlak a očekávání spojená s úspěchem. V moderních společnostech je úspěch často měřen výhradně prostřednictvím pracovních úspěchů a finančních zisků. Jednotlivci jsou nuceni soutěžit a dokazovat svou hodnotu kariérními úspěchy, což může vést k přehnané snaze pracovat co nejvíce.

Dalším faktorem je osobnostní predispozice. Někteří lidé mají sklon být perfekcionisty, což může vést k tomu, že si na sebe kladou vysoké nároky a cítí neustálou potřebu dokazovat svou hodnotu. Tito jedinci se často bojí selhání a snaží se eliminovat rizika přehnaným pracovním nasazením.

Významným faktorem může být i rodinné prostředí a výchova. Pokud je dítě vychováváno v rodině, kde jsou oceňovány jen pracovní úspěchy, může to zapříčinit, že v dospělosti se bude snažit naplnit tato očekávání přehnaným pracovním nasazením.

Kdo je workoholismem nejvíce ohrožen?

Workoholismus může zasáhnout široké spektrum lidí, ale některé skupiny jsou zvlášť náchylné k jeho rozvoji. Workoholismem jsou nejvíce ohroženi jedinci, kteří mají sklony k perfekcionismu, jsou nadměrně ambiciózní a jsou vystaveni vysokému tlaku z okolí. Mezi nejvíce rizikové skupiny patří manažeři, podnikatelé, právníci, lékaři a jiní profesionálové, kteří mají vysoké pracovní nasazení a odpovědnost.

Odborníci z oblasti psychologie jako například Dr. Cecilie Schou Andreassen, která se zabývá výzkumem workoholismu, identifikovali, že lidé s nízkou sebedůvěrou a s tendencí k perfekcionismu jsou obzvlášť náchylní k rozvoji workoholismu. Tito jedinci mají pocit, že nejsou dostatečně dobří, a často se snaží kompenzovat své obavy pracovními úspěchy. Práce se pro ně stává prostředkem, jak si zvýšit sebehodnotu a získat uznání od druhých, což je vede k přehnanému pracovnímu nasazení.

Existují také pracovní prostředí, kde se klade důraz na neustálý výkon a dosahování výsledků. Právě takové prostředí může podpořit rozvoj workoholismu, protože vytváří dojem, že neustálá práce je normální a očekávaná.

Jak poznat workoholika?

Workoholika poznáte podle více znaků a chování, které naznačují, že má nezdravý vztah k práci. Zde jsou některé z nejčastějších projevů:

1. Nedostatek rovnováhy mezi prací a osobním životem: Workoholik tráví přehnaně mnoho času v práci na úkor rodiny, přátel a volného času. Neumí „vypnout“ a neustále myslí na práci, i když by měl odpočívat.
2. Potřeba být neustále produktivní: Má silnou potřebu neustále pracovat a cítí vinu, když nepracuje. I ve volném čase si hledá způsoby, jak se zaměstnat.
3. Perfekcionismus: Má vysoké nároky na sebe i na ostatní. Chce, aby vše bylo uděláno dokonale, což vede k tomu, že tráví nad prací více času, než je nutné.
4. Ignorování fyzického a duševního zdraví: Workoholik často zanedbává své zdraví, ať už fyzické (nedostatek spánku, nevyvážená strava), nebo psychické (stres, vyčerpání).
5. Zanedbávání vztahů: Kvůli práci se postupně vzdaluje od svých blízkých, což může vést k problémům v rodině nebo přátelstvích.
6. Potřeba kontroly: Workoholici mají často tendenci dělat vše sami, protože nevěří, že by někdo jiný dokázal práci vykonat stejně dobře. To je ještě více přetěžuje.
7. Zaměření na práci jako zdroj identity: Práce je pro ně nejdůležitější součástí jejich identity a hodnoty. Definují se hlavně tím, co dělají, a ne tím, kým jsou.

Jaké typy workoholismu rozlišujeme?

Odborníci jako například Dr. Barbara Killinger rozlišují několik typů workoholismu, které se liší podle příčin a způsobu projevování. Ve zkratce je uvádíme níže:

• Perfekcionistický workoholismus: Charakterizován neustálou snahou o dokonalost. Workoholik se nespokojí s ničím menším než s absolutním úspěchem, což ho nutí neustále pracovat a přepracovávat úkoly. Například grafik, který neustále vylepšuje svůj design, i když už je dostatečně kvalitní na odevzdání.
• Únikový workoholismus: Práce se používá jako způsob, jak uniknout před osobními problémy nebo stresem. Příklad: zaměstnanec, který tráví dlouhé hodiny v kanceláři, aby se vyhnul napjatým rodinným vztahům doma.
• Výkonnostní workoholismus: Tito jedinci jsou motivováni touhou po uznání a úspěchu. Pracovní úspěchy jsou pro ně zdrojem osobního uspokojení. Typickým příkladem je mladý doktorand, který neustále pracuje na svém výzkumu, aby získal uznání v akademické sféře.
• Vnitřní workoholismus: Tento typ je způsoben vnitřními obavami a nejistotami. Workoholici se neustále obávají, že jejich práce nebude dostatečně dobrá, a proto se snaží neustále zlepšovat a zdokonalovat výsledky. Příkladem je učitelka, která tráví celé víkendy přípravou na hodiny, protože se bojí, že nebude dostatečně připravená.

Jaký je průběh workoholismu?

Průběh workoholismu je postupný a často začíná nenápadně. V prvních fázích může být pracovní nasazení vnímáno jako normální, ba dokonce obdivuhodné. Časem se však práce stává dominantní a začíná ovlivňovat ostatní aspekty života.

V počáteční fázi jedinec tráví více času prací, což může být zpočátku vnímáno jako běžná snaha o dosažení kariérních cílů. Práce se postupně stává prioritou, i když ostatní aspekty života ještě nejsou úplně zanedbané.

Ve střední fázi se práce stává centrálním bodem života. Jedinec začíná zanedbávat osobní vztahy, zájmy a vlastní zdraví. Může se objevit zvýšený stres a zdravotní problémy – bolesti hlavy, nespavost nebo únava.

Pokud člověk pokračuje v nadměrném pracovním nasazení i přes vyčerpanost, práce zcela ovládne jeho život. Osobní vztahy jsou vážně poškozeny nebo úplně zanedbány. Zdravotní problémy mohou zahrnovat chronický stres, depresi, úzkosti či syndrom vyhoření.

Jaké jsou důsledky workoholismu?

Workoholismus může mít vážné důsledky na různé oblasti života člověka. Nadměrná práce může vést k fyzickým problémům, jako jsou chronická únava, poruchy kardiovaskulárního systému, poruchy spánku a oslabený imunitní systém. Duševní zdraví může být rovněž narušeno, což vede ke stresu, úzkosti a depresi.

Často dochází k napětí v rodinných vztazích a může se objevit pocit osamělosti a izolace. Kvalita vztahů s přáteli a rodinou se může zhoršit, protože workoholik nemá čas ani energii věnovat se blízkým.

Ačkoliv workoholici mohou mít pocit, že jsou produktivnější, nadměrná práce může vést k vyhoření a poklesu výkonu. Kvalita práce může klesnout, což může mít dlouhodobé negativní dopady na kariéru.

Workoholici často zanedbávají jiné oblasti života, jako jsou koníčky, odpočinek a osobní rozvoj, což vede k nevyváženému životnímu stylu a může negativně ovlivnit celkovou pohodu.

Práce, která neustále převažuje nad sociálním životem, může vést ke zhoršení nebo ztrátám přátelství, protože workoholik nemá čas na společenské aktivity a kontakt s lidmi.

Dlouhodobý stres a tlak spojený s workoholismem mohou způsobit psychické problémy, jako jsou úzkostné poruchy a depresivní stavy, které mohou vyžadovat odbornou pomoc.

Jaké jsou možnosti léčby workoholismu?

Je důležité věnovat těmto důsledkům pozornost a snažit se najít rovnováhu mezi prací a osobním životem, aby se předešlo negativním dopadům workoholismu. K tomu přispívá i léčba, která může zahrnovat různé přístupy k obnově rovnováhy a zlepšení celkové pohody.

Spolupráce s terapeutem může pomoci identifikovat základní příčiny workoholismu, jako jsou perfekcionismus, nízké sebevědomí nebo potíže se stresem. Na stránce terapio.cz najdete mnoho terapeutů a terapeutek, kteří jsou připraveni s nadměrným pracovním nasazením a jeho následky pomoci.

Nastavení jasných hranic mezi pracovním a osobním časem je klíčové. Stanovení pravidelných přestávek, volného času a aktivit mimo práci může pomoci obnovit rovnováhu. Pomáhá také zlepšit organizaci a efektivní plánování pracovního času, což snižuje nadměrný počet hodin strávených prací a podporuje zaměření na skutečně důležité úkoly.

Je vhodné zařadit do každodenního života techniky zvládání stresu, jako jsou meditace, relaxační cvičení, hluboké dýchání nebo jóga, případně cokoli jiného, co člověku pomáhá lépe zvládat stres. Nastavení nového životního stylu podporuje zdraví – doporučuje se zajistit si dostatek spánku, vyváženou stravu a pravidelnou fyzickou aktivitu.

V některých případech může být nutné přehodnotit pracovní podmínky nebo dokonce změnit zaměstnání, pokud jsou stávající podmínky příliš náročné a nezdravé. Důležité je podniknout kroky a vyhledat pomoc – nečekat, až se workoholismus rozvine do vážnějších duševních nebo sociálních problémů.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.