Jak se zbavit stresu? Co je to chronický stres a co způsobuje?

Co je to stres?

Stres je přirozenou součástí našeho každodenního života, a i přesto, že většina populace ho vnímá jako něco negativního, má i pozitivní aspekty. Stres je reakcí našeho těla a mysli na krizové, náročné či jakkoli vypjaté situace. Na biologickém pozadí dochází k vyplavování určitých hormonů (kortizol, adrenalin, noradrenalin), které nás lidi připravují na dvě nejčastější reakce v nebezpečné situaci – útěk nebo boj.

Proč stres vzniká?

Stres u nás vzniká v situaci, se kterou si nevíme úplně jednoduše a efektivně poradit, a je tedy pro nás zátěžová/problematická. Zároveň může jít o situace, které jsou pro nás nové, a tedy tělo a mysl ještě nevědí, jak je správně vyhodnotit a reagovat na ně. Důležité je zdůraznit, že každý zátěžové situace interpretuje a zvládá po svém, ve svém tempu a své kapacitě. Příčiny stresu jsou ale pro většinu lidí velmi podobné a více se jim budeme věnovat níže.

Jaké druhy stresu rozlišujeme?

V praxi rozlišujeme více druhů stresu. Podle délky trvání dělíme stres na: akutní, krátkodobý, dlouhodobý a chronický.

Akutní stres vzniká jako náhlá reakce na konkrétní situace. Je to v podstatě okamžitá odpověď na novou, případně neočekávanou událost. Proto je zajímavé, že ho můžeme zažívat i při aktivitách/událostech, které jsou nám příjemné (většinou aktivity spojené s adrenalinovým sportem či emočně nasycené události). Akutní stres tedy pro nás není nebezpečný a v případě vyřešení situace se tělo a mysl snadno dostanou do původního stavu.
Krátkodobý stres je o něco déle trvající než ten akutní a týká se události či situace, která se děje rutinně, nebo jednoduše trvá déle. Může sem patřit například zkouškové období, předsvatební přípravy, zkoušky v autoškole apod. I zde víme, že stres pomine, ale musí nejprve skončit situace, na kterou se váže.
Dlouhodobý stres už na rozdíl od těch výše jmenovaných způsobuje zdravotní i psychické potíže. Vyskytuje se v situacích, které se dějí opakovaně a trvají poměrně dlouhý čas. Člověk z nich neumí jen tak jednoduše vystoupit. Důležité je ale být na pozoru, a pokud to jde, najít způsoby, jak s tímto typem stresu pracovat.
Chronický stres je dlouhodobý stres, který trvá v některých případech i roky (při dlouhodobém mluvíme o týdnech či měsících). Většinou ho způsobují tytéž stresové podněty, na které člověk neumí reagovat efektivnějším způsobem. Samozřejmě mluvíme zde i o přítomnosti výrazných chronických zdravotních problémech (kardiovaskulární onemocnění, oslabení imunity, trávicí potíže), ale i o těch psychických (úzkost, deprese).

Stres můžeme dělit i podle původu stresových faktorů – sem patří například sociální stres či ekonomický (často označovaný také jako finanční stres). V neposlední řadě známe rozdělení stresu i na distres a eustres. Pod pojem distres spadají v podstatě všechny uvedené kategorie výše či druhy stresu, ale eustres je pojem nový. Znamená stres v pozitivním slova smyslu. Tedy ten stres, který nás nakopne, motivuje k lepšímu výkonu, podporuje učení, a který se vyskytuje například při vystoupeních zpěváků na pódiu apod. Z toho tedy vyplývá, že stres nemusíme vnímat jen negativně, ale má i své pozitivní účinky.

Co je to chronický stres?

Chronický stres evidujeme tehdy, když prožíváme stres dlouhodobě, bez přestávky. Je s ním spojeno širší spektrum příznaků, které jsou u člověka stále přítomné. Například je to neustálý tlak, úzkost, panika, ale i fyziologické příznaky (bolesti žaludku, na hrudi, hlavy, migrény apod.).

Co je pro chronický stres typické, je právě fakt, že může vést ke vzniku více onemocnění. Tím, že zasahuje dlouhodobě do života člověka, má obrovský dopad na zdraví a lidskou psychiku.

Mnoho lidí umí v takovémto nadměrném stresu žít dlouhé roky, dá se říct, že bez většího povšimnutí. Je nesmírně důležité uvědomit si, v jakých podmínkách a v jakém stavu se nacházíme, abychom mohli zasáhnout a předejít situacím či onemocněním, která mohou ohrozit naše zdraví.

Jaké fáze stresu rozlišujeme?

Odborník Hans Selye popsal 3 fáze stresu, které ve své teorii nazval zkratkou GAS – General Adaptation Syndrome (obecný adaptační syndrom).

První je fáze poplachu, která označuje náhlou reakci těla na působení stresu. Dochází k vyplavování stresových hormonů a tělo reaguje útěkem nebo bojem. Je to fáze, která je ze všech tří nejkratší.

Druhou v pořadí je fáze odolnosti. Pokud je člověk vystaven stresu/stresovému podnětu déle než hodinu a tato situace přetrvává, mluvíme o fázi odolnosti. Znamená to, že se tělo i mysl začínají nově vzniklé situaci přizpůsobovat. V praxi to znamená, že si člověk osvojí fungování i pod vlivem stresu a všeho, co s tím souvisí (vyplavování hormonů a ostatní fyziologické reakce). Odborníci říkají, že tělo se v této fázi snaží o zachování homeostázy – vnitřní rovnováhy organismu.

Poslední fází v Selyeho teorii je fáze vyčerpání. Mluvíme o ní tehdy, pokud stresor nadále přetrvává, ale člověk nemá po fázi odolnosti možnost si odpočinout a nabrat nové síly – přechází tak do vyčerpání. Tato fáze je skutečně nebezpečná. Právě zde dochází k oslabení imunity a začínají se projevovat fyziologické problémy organismu.

Které situace jsou častým zdrojem stresu?

Jak bylo uvedeno výše, je velmi individuální, které situace jsou pro člověka zdrojem stresu, . Ale obecně mluvíme o takových, které v průměru u většiny lidí způsobují menší či větší stresovou reakci. Patří sem:

• Problémy v osobním životě (narušení důvěry ve vztazích, konflikty, rozchod/rozvod, osamělost, dlouhodobé nenaplňování potřeb, studium).
• Nadměrná pracovní zátěž (která může vést až k vyhoření).
• Problémy v ekonomické oblasti života (souvisí to s obavami o budoucnost).
• Ztráta/smrt blízké osoby.
• Společenský tlak (tlak médií, očekávání společnosti na osobní život člověka).
• Zdravotní problémy (stejně jako stres způsobuje zdravotní potíže, zdravotní problémy samy o sobě způsobují pacientovi stres, protože vyžadují hodně pozornosti, přísný režim a opakované návštěvy lékařů, takže se zde dostáváme do začarovaného kruhu).

Jaké jsou fyziologické projevy stresu?

Pokud stres na člověka působí dlouhodobě, ve většině případů dochází kromě psychologických projevů i k těm fyziologickým. K nejčastějším projevům a reakcím těla na stres patří problémy s trávením, nadměrné nebo nedostatečné jedení (například tzv. emoční přejídání). Časté jsou také bolesti hlavy, migrény a mnoho lidí pociťuje potíže s usínáním a spánkem. Dále to mohou být bolesti například v zádech, kříži či hrudním koši a v neposlední řadě dermatologické problémy (akné, vyrážky a jiné kožní potíže).

Právě proto je důležité být ostražití a naslouchat svému tělu. Protože to nám vždy napovídá, co se děje. Někdo je méně citlivý, stres na vědomé úrovní nezaznamená, a nechá ho proto dospět do bodu, ze kterého se těžko vrací zpět. Tělo nám může být při stresu velkým pomocníkem.

Jaké jsou důsledky stresu? Jak stresu předcházet?

Důsledky stresu na život člověka jsou zjevné a poměrně snadno pozorovatelné, ale přesto jim mnoho lidí nevěnuje tolik pozornosti – a hlavně ne včas. A čas zde hraje důležitou roli.

Když si na sobě stresu, ať už krátkodobého nebo dlouhodobého, všimneme, dokážeme předejít jeho důsledkům. Ať už jde o různé zdravotní problémy – od kardiovaskulárních, přes dermatologické až po gastrointestinální nemoci, ale také o psychické potíže a onemocnění – od změn nálad, vyčerpanosti, přes úzkosti a panické ataky až po samotnou depresi, což může být jeden z nejvýraznějších důsledků stresu.

Jak stres zvládnout?

Pokud jsme stresu nestihli předejít, uvádíme níže několik tipů, jak je ve svém životě alespoň korigovat. Opakovaně však připomínáme, že na každého platí něco jiného, takže pokud jste si v tipech níže nenašli ten svůj, zkoušejte a pátrejte dál, jak se v tíživé situaci o sebe co nejlépe postarat.

• Relaxační techniky a dechová cvičení (ideálně naučit se je ve spolupráci s psychologem),
• fyzické aktivity,
• rozhovor s blízkými osobami (komunita může být skutečně cenným mechanismem pro zvládání stresu),
• vyhnutí se zvýšenému množství podnětů (ve společnosti, na internetu apod.),
• nastavení hranic a schopnost říct „ne“,
• vizualizace bezpečného místa (ideálně naučit se ji ve spolupráci s psychologem),
• přítomné vnímání (uvědomování si věcí tady a teď, našich pocitů, těla apod.),
• meditace.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.