Jaké jsou rizikové faktory vzniku schizofrenie, jako se projevuje a jaký je život s touto diagnózou?

Co je to schizofrenie?

Schizofrenie patří mezi závažná psychická onemocnění. Pojem schizofrenie pochází z řeckých slov rozdělit a mysl a v překladu znamená rozdělená mysl. Je to obrazné, ale velmi výstižné označení pro toto onemocnění, které u člověka významně mění prožívání, chování a postoje k realitě. Jedná se o epizodické onemocnění, tedy objevuje se v psychotických krizích (atakách), případně později při recidivách. Výzkumy upozorňují, že postupné změny v myšlení, náladě a sociálním fungování se často objevují ještě před první epizodou psychózy. Onemocnění může propuknout většinou po vystavení člověka nadměrnému psychickému zatížení (např. rozvod, smrt blízkého, ztráta zaměstnání…). Obvykle se diagnostikuje u lidí ve věku od 15 do 35 let, přičemž u mužů se příznaky objevují v nižším věku než u žen. Její projevy se však mohou objevit i před 15. rokem a po 40. roce života. Výskyt u obou pohlaví je stejný a celosvětově postihuje asi 1–1,5 % populace.

Jaké jsou projevy schizofrenie?

Příznaky schizofrenie jsou velmi pestré a zahrnují různou míru narušení vnímání, myšlení, motivace, chování a emocí. Podle odborníků z psychiatrie je to „onemocnění sto tváří“, protože sto pacientů se schizofrenií ukazuje sto odlišných obrazů tohoto onemocnění.

Příznaky schizofrenie dělíme na:

Pozitivní příznaky – kdy má člověk trpící tímto onemocněním něco navíc, a je to očividně odlišné od normálu:

• Poruchy vnímání: Halucinace – nejčastěji sluchové, kdy pacient slyší hlasy nebo vlastní myšlenky; zrakové halucinace, kdy dotyčný vidí různé osoby nebo zvířata.
• Poruchy myšlení: Projevují se jako bludy, které mohou být paranoidní – pacient má neustálý pocit pronásledování, kontroly či ovlivňování; mohou se však projevovat i jako bludy nepřiměřené době či kultuře a bizarní chování.

Negativní příznaky – těžší na léčbu a charakterizují u pacienta nedostatek:

• Poruchy emocí: Nejčastějším příznakem je emoční oploštělost – ochuzené citové prožívání, poruchy nálady (deprese, úzkost, mánie) a porucha paměti.
• Poruchy chování: Ztráta zájmu, apatie, nečinnost či bezcílnost jsou jasně přítomny; může se vyskytnout negativismus, mutismus (ztráta řeči) a podobně.

Jaké jsou rizikové faktory vzniku schizofrenie?

Příčina tohoto závažného onemocnění není dodnes úplně jasná. Jedná se pravděpodobně o kombinaci více faktorů. Hovoří se o celé řadě bio-psycho-sociálních příčin. Existuje celá řada teorií, které se snaží toto onemocnění vysvětlit. Mozek člověka se schizofrenií vykazuje odlišnost ve stavbě, funkcích i propojení. Rovněž jde o vliv genů, neurovývojových a morfologických změn v mozku. Zvažuje se i vliv infekce během těhotenství či porodní komplikace. Následná nadměrná citlivost, zvýšená zranitelnost, vliv prostředí a událostí, které jedinec zažije, se připisují k rizikovým faktorům. Přestože patří mezi závažné psychické onemocnění, schizofrenie je léčitelné.

Jaké jsou příčiny schizofrenie?

O začátku schizofrenie můžeme mluvit v adolescenci. U části pacientů se mírné odlišnosti a nápadnosti v chování a kognitivním projevu dají pozorovat již v dětství. Mohou se objevit negativní příznaky, hloubavost a vztahovačnost či experimentování s drogami.

Jak se schizofrenie dělí?

• Paranoidní schizofrenie: Při tomto typu jednoznačně dominují halucinace a bludy. Poruchy vůle nebo emotivity jsou buď nenápadné, nebo se vůbec nevyskytují.
• Hebefrenní schizofrenie: Je charakteristická nápadnými projevy, které budí pozornost. Jsou to projevy jako negativizmus, dětské způsoby, dezorganizace v chování a emocích.
• Katatónní schizofrenie: Převládají poruchy hybnosti, tedy extrémně zvýšená a neúčelná motorická aktivita, stereotypní pohyby nebo naopak snížená hybnost, kde může dojít až k nehybnému stuporu.
• Simplexní schizofrenie: Jedná se o typické stažení pacienta do vnitřního světa, oploštění emočních projevů, ztrátu zájmu, motivace, doprovázenou výrazným poklesem aktivity, apatií.
• Nediferencovaná schizofrenie: O tomto typu mluvíme tehdy, pokud jsou splněna kritéria onemocnění, ale žádný z výše uvedených typů není charakteristický.

Jak probíhá diagnostika schizofrenie?

Abychom mohli schizofrenii diagnostikovat, příznaky mají být přítomné po dobu alespoň 6 měsíců, ale musí být jasně vyjádřeny po dobu alespoň jednoho měsíce (aktivní fáze onemocnění). Dále zahrnuje pozorování pacienta, anamnézu a pomocná vyšetření, která umožňují vyloučit jinou příčinu. Obecně platí, že čím dříve se onemocnění začne léčit, tím větší je šance na příznivý vývoj v budoucnu.

Podle mezinárodní klasifikace nemocí MKCH-10 by schizofrenie neměla být diagnostikována při zjevné nemoci mozku, během intoxikace drogami nebo při abstinenčním syndromu.

Jaké jsou možnosti léčby schizofrenie?

Do poloviny 20. století schizofrenie frustrovala lékaře, pro nedostupnost jakékoliv účinné terapie. V minulosti byli lidé trpící tímto onemocněním označováni jako „posedlí ďáblem“.

První psychotická epizoda může nastoupit velmi prudce a rychle. Ve většině případů si vyžaduje hospitalizaci. Nezbytné je nasazení psychofarmak, nejčastěji se jedná o kombinaci antipsychotik a psychoterapie. V dalším průběhu může dojít k uzdravení, nebo se příznaky znovu objevují v atakách, které mohou být silně afektivně nabité. Pacient se mezi jednotlivými atakami dokáže postupně vracet k normálnímu životu, nebo zůstává určitá úroveň příznaků i mezi epizodami. Existuje i varianta, kdy onemocnění přetrvává nebo se zhoršuje.

Jaký je život se schizofrenií?

Čím více se rodina i člověk trpící schizofrenií dozví o její léčbě a životě s ní, tím lépe ji může zvládat. Zásadní při tomto onemocnění je vést zdravý životní styl.

Kvalitní spánek – při tomto onemocnění je zvlášť důležité dobře se vyspat, i když to může být někdy obtížné, vzhledem k tomu, že lidé trpící schizofrenií mohou mít časté problémy se spánkem. Je vhodné držet se pravidelného harmonogramu spánku. Před odchodem do postele se zrelaxovat hudbou, koupelí a odložit mobil a televizi na denní čas.

Zdravá strava a fyzická aktivita – je známo, že ovoce, zelenina a celkově vyvážená strava pomáhají cítit se zdravě, což umožňuje i fyzickou aktivitu. U pacientů se schizofrenií se fyzická zátěž spojuje s lepší kvalitou života v souvislosti se zlepšením funkcí mozku, paměti a soustředění. Život bez cigaret, alkoholu a drog je důležitý pro nezhoršení příznaků schizofrenie.

Abychom viděli, že i s tímto závažným onemocněním se dá žít a dělat to, co nás naplňuje, uvedeme několik lidí, kteří „pohli“ dějinami, i přes svůj nelehký osud. Schizofrenií pravděpodobně trpěl anglický fyzik a matematik Isaac Newton, hudební skladatel Georg Friedrich Handel či francouzská národní hrdinka Johanka z Arku.

1. Mýtus: Schizofrenní rodič bude mít schizofrenní dítě.

Říká se o 10% pravděpodobnosti zdědění, avšak pouze náchylnosti k tomuto onemocnění, nikoli samotné psychóze. Jak již bylo zmíněno, jedná se o komplexní onemocnění, kde velkou roli hrají bio-psycho-sociální faktory.

2. Mýtus: Psychotici jsou nebezpeční.

Bohužel, i díky nevhodnému zobrazování lidí trpících schizofrenií ve filmech a médiích, se obraz o tomto onemocnění nezakládá na pravdě. Většina lidí s psychózou má tendenci uzavírat se do sebe. Nicméně jisté zvláštnosti v chování mohou vyděsit někoho, kdo dotyčného nezná.

3. Mýtus: Psychóza je výsledkem nesprávné a špatné výchovy.

Rodiče pacientů s tímto onemocněním nenesou za něj žádnou vinu. Ani příliš přísná, ani naopak příliš benevolentní výchova v tomto případě nehraje žádnou roli. Co je však důležité, je to, že rodina pacienta může být velmi nápomocná při uzdravování svým pochopením a podáním pomocné ruky.

4. Mýtus: Tablety neexistují. Je to nevyléčitelné onemocnění.

To může říci jen někdo, kdo se dané problematice vůbec nerozumí. Je vědecky prokázáno, že léky, stejně jako ostatní léčebné postupy a psychoterapie, dokáží proces léčby psychóz změnit.

___

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoli otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na některého z našich terapeutů.

V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však míněna inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙