Jungova typologie osobnosti
Carl Gustav Jung, švýcarský psycholog a zakladatel analytické psychologie, nabídl komplexní pohled na lidskou psychiku, který zahrnuje archetypální vzory a teorii typů osobnosti. Jeho práce, která proniká do hloubky nevědomí, nám poskytuje lepší porozumění sobě samým a našim vztahům s okolím.
Co je Jungova typologie?
Jungova typologie je metoda k definování psychologické orientace člověka. V roce 1912 švýcarský psychoanalytik Carl Gustav Jung přišel s teorií, že chování není náhodné, ale spíše výsledkem toho, jak lidé přijímají a kategorizují informace a z nich pak vyvozují závěry. Podle této teorie jsou lidé předurčeni k jednomu ze dvou obecných typů postojů - extrovert (E) nebo introvert (I) - a také spadají pod určité osobnostní vzorce vybudované kolem čtyř hlavních psychologických funkcí, které má a využívá každý.
Tyto funkce jsou:
- Senzorika (S): Senzorické vnímání je funkce vnímání, což znamená, že vjemy přijímáme do vědomí místo toho, abychom se o ně museli snažit. V Jungově typologii bývají lidé s typem senzoriky praktičtí nebo realističtí myslitelé, protože své vnímání zakládají na tom, co mohou pozorovat.
- Intuice (N): Intuice je další funkce vnímání, která vychází z nevědomí. Intuitivní typy jsou opakem senzorických typů, protože své vnímání zakládají na abstraktních myšlenkách, které pramení z jakési formy instinktu.
- Myšlení (T): Myšlení je racionální nebo posuzovací funkce, která zahrnuje spojování myšlenek. Jung rozlišoval mezi aktivním myšlením, při kterém člověk vědomě řídí své myšlenky, a neaktivním myšlením, které je pasivní formou.
- Cit (F): Cit je racionální nebo posuzovací funkce, která se týká hodnocení lidí nebo věcí s ohledem na jejich hodnotu pro nás. Není to totéž jako emoce, kterou Jung nazval "afekt" a považoval ji za iracionální a škodlivou funkci.
Na základě výše uvedených pojmů Jung dospěl k závěru, že jednotlivce lze kategorizovat podle preferencí nebo „dichotomií“, konkrétně těchto:
- Extroverze (E) vs. Introverze (I)
- Senzorika (S) vs. Intuice (N)
- Myšlení (T) vs. Cit (F)
V roce 1980 Isabel Briggs-Myersová, která vyvinula osobnostní test známý jako Myers-Briggs Type Indicator (MBTI), přidala čtvrtou dichotomii - posuzování (J) versus vnímání (P). Posuzování znamená, že člověk organizuje své životní události a zpravidla se drží svých plánů. Vnímání znamená, že mají tendenci improvizovat a zkoumat alternativní možnosti. Nejedná se o hloubkový psychologický model, ale vede k užitečným poznatkům v takových oblastech, jako je výchova dětí, vzdělávání a management.
16 Jungových typů osobností
Původní model Jungovy typologie definoval osm typů osobnosti reprezentovaných dvoupísmennými zkratkami, přičemž první písmeno označovalo preferenci obecného postoje a druhé psychologickou funkci. Tyto původní typy osobnosti byly:
- Extrovertní senzorika (ES)
- Extrovertní intuice (EN)
- Extrovertní myšlení (ET)
- Extrovertní cit (EF)
- Introvertní senzorika (IS)
- Introvertní intuice (IN)
- Introvertní myšlení (IT)
- Introvertní cit (IF)
Po přidání dichotomie posuzování vs. vnímání se počet preferencí zvýšil na 16. Aktualizovaný seznam preferencí používá čtyřpísmenné zkratky. První písmeno odpovídá obecnému postoji, druhé preferenci v dichotomii senzorika-intuice, třetí preferenci v kategorii myšlení-cit a čtvrté dvojici posuzování-vnímání.
- Extrovert, senzorika, myšlení, posuzování (ESTJ): Ředitel - Tento typ osobnosti se vyznačuje asertivitou, iniciativností a zanícením pro dodržování pravidel nebo tradičních rolí.
- Introvert, senzorika, myšlení, posuzování (ISTJ): Inspektor - Jedinci s tímto typem osobnosti bývají praktičtí, organizovaní, oddaní a tradiční.
- Extrovert, intuice, myšlení, posuzování (ENTJ): Velitel - ENTJ jsou často sebevědomí a přímočaří lidé. Díky své schopnosti vymýšlet a realizovat plány bývají dobrými lídry.
- Introvert, intuice, myšlení, posuzování (INTJ): Architekt - Osobnost typu INTJ je nejen analytická, ale i kreativní.
- Extrovert, senzorika, myšlení, vnímání (ESTP): Přesvědčovatel - ESTP jsou společenští a orientovaní na přítomný okamžik. Dokážou se rychle rozhodovat, třebaže mohou být i vrtkaví.
- Introvert, senzorika, myšlení, vnímání (ISTP): Řemeslník - Lidé s tímto typem osobnosti jsou rezervovaní, nezávislí, cílevědomí a objektivní, ale zároveň ochotní zkoušet nové zkušenosti.
- Extrovert, intuice, myšlení, vnímání (ENTP): Debatér - ENTP mají sklon k diskusím o myšlenkách. Často přicházejí s novými nápady a pouštějí se do nových projektů, i když ještě nedokončili ty předchozí.
- Introvert, intuice, myšlení, vnímání (INTP): Myslitel - Tichá zamyšlenost a vysoká schopnost sebereflexe jsou charakteristické pro typ osobnosti INTP. Takoví jedinci jsou často zruční ve vymýšlení nových řešení založených na logice a analýze.
- Extrovert, senzorika, cit, posuzování (ESFJ): Opatrovník - Tento typ osobnosti je naladěn na potřeby druhých a rád pomáhá.
- Introvert, senzorika, cit, posuzování (ISFJ): Ochránce - ISFJ jedinci se vyznačují starostlivostí, soucitem a citlivostí. Bývají velmi všímaví a emocionálně inteligentní, i když mohou mít problémy s vyjádřením vlastních pocitů druhým.
- Extrovert, intuice, cit, posuzování (ENFJ): Dárce - ENFJ jsou chápaví, podporující a nezištní lidé, kteří často spojují různorodé skupiny lidí.
- Introvert, intuice, cit, posuzování (INFJ): Zastánce - Osobnost INFJ je orientována na logiku i emoce. Svůj soucit a idealismus dokáže proměnit na činy k dosažení svých cílů.
- Extrovert, senzorika, cit, vnímání (ESFP): Herec - ESFP žijí přítomným okamžikem a těší se pozornosti. Jsou spontánní, ale i pragmatičtí a vynalézaví.
- Introvert, senzorika, cit, vnímání (ISFP): Umělec - Máte-li osobnost ISFP, pravděpodobně jste rezervovaní a nezávislí, ale zároveň vnímaví k detailům a máte smysl pro estetiku.
- Extrovert, intuice, cit, vnímání (ENFP): Šampion - ENFP mívají silné vůdčí schopnosti, kreativní myšlení a dovednosti v řešení problémů.
- Introvert, intuice, cit, vnímání (INFP): Mediátor - Osobnost typu INFP je empatická a hnaná zájmy druhých lidí, díky čemuž bývá často dobrým mluvčím nebo zprostředkovatelem.
Ačkoli MBTI čelí kritice pro nedostatečnou oporu ve zkušenostech a nízkou spolehlivost v opakovaných testováních, stále se používá v případech, kde může sloužit jako užitečný nástroj pro sebereflexi a diskusi o osobnostních preferencích.
⎯
Důležité upozornění:
Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněny a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv dotazy ohledně vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.