Kdy je žárlivost přehnaná a co pomáhá na chorobnou žárlivost?

Co je žárlivost a proč ji cítíme?

Žárlivost můžeme definovat jako komplexní emoci, která souvisí se souborem myšlenek, pocitů a činů, jež následují po vnímání hrozby ztráty sebe sama nebo vztahu. Jedná se o stav, který podle kontextu vyvolává nejistotu, smutek, hněv nebo úzkost.

Pociťujeme ji kvůli strachu ze ztráty vztahu, lásky nebo pozornosti ve prospěch jiné osoby. Může nám také signalizovat problémy v oblasti důvěry v sebe či v partnera.

Jaké jsou nejčastější příčiny žárlivosti?

Žárlivost vzniká jako důsledek vnímání skutečného nebo potenciálního ohrožení sebe, vztahu nebo přízně partnera. V tomto kontextu může sloužit jako ochranný mechanismus k udržení partnera.

Další možnou příčinou je sebeúcta a sebedůvěra člověka. Lidé s nižším sebevědomím bývají žárlivější, protože se cítí méněcenní vůči potenciálním rivalům. Podobně i typ vztahové vazby může souviset s výraznější žárlivostí. Například člověk s úzkostnou vztahovou vazbou může mít strach z opuštění a větší tendenci žárlit.

V neposlední řadě může být příčinou žárlivosti zkušenost s nevěrou – pokud někdo zažil vztah, kde jej partner podvedl, může reagovat zvýšenou žárlivostí.

Je žárlivost vždy škodlivá?

Žárlivost nemusí být vždy škodlivá, pokud je krátkodobá, zaměřená na konkrétní situaci a vede k řešení dané situace. Někdy může být signálem, že v našem životě nebo vztahu něco chybí.

Řešení takové situace může vést k otevřené komunikaci mezi partnery a posílit vztah prostřednictvím budování důvěry a obnovení blízkosti. Tato forma žárlivosti je možná tam, kde mezi partnery panuje vzájemný respekt, a nepramení z nízkého sebevědomí.

Jak poznat, že žárlivost překračuje zdravé meze?

Žárlivost překračuje zdravé meze tehdy, když:

• Řešení tématu žárlivosti zasahuje do celého partnerského fungování a není omezeno na konkrétní situaci. Při rozhovorech se prohlubuje nedůvěra a pocity viny.
• Pokud ze strany partnera cítíte neustálou kontrolu (sociálních sítí, telefonu, omezování pohybu) a obviňování z nevěry bez důkazů.
• Objevují-li se ve vašem vztahu situace, kdy vás partner ponižuje, kritizuje váš vzhled, chování nebo schopnosti a vyvolává ve vás pocit méněcennosti.
• Otevřená komunikace se mění v probouzení viny, žárlivost se projevuje výbuchy hněvu, křikem, v krajním případě násilím.

Jaký vliv má žárlivost na vztahy?

Žárlivost může mít na vztah různý vliv. Záleží na konkrétní situaci, míře žárlivosti, povaze partnerů i jejich hodnotách.

Pozitivní vliv může spočívat v tom, že oběma partnerům na vztahu záleží a mají chuť a motivaci pracovat na obnovení důvěry. Žárlivost je v tomto případě signálem, že jim na sobě záleží, může je sblížit a otevřít nová témata pro společnou práci.

Negativní vliv souvisí s výrazným narušením důvěry a zvýšením konfliktnosti ve vztahu. Může přerůst v násilí, vážné psychické problémy a rozpad vztahu. Negativní dopad žárlivosti zasahuje celého člověka a jeho fungování ve všech aspektech života.

Lze žárlivost ovládat nebo překonat?

Úplné odstranění nebo překonání žárlivosti není možné. Žárlivost je přirozená lidská emoce související se strachem ze ztráty.

Žárlivost je přítomná téměř u každého, rozdíl mezi lidmi je v její intenzitě a projevu. Poznání a přijetí vlastních emocí, pocitů nejistoty a strachu z opuštění nám pomáhá uvědomit si vlastní žárlivost. Toto uvědomění vyžaduje odstup, odvahu pracovat s náročnými emocemi a upřímnost k sobě samému.

Se žárlivostí lze pracovat tak, že ji pochopíme, přijmeme ji jako naši součást, naučíme se ji regulovat a oslabovat.

Pokud se však jedná o žárlivost, kterou člověk nezvládá řídit a negativně ovlivňuje jeho život, je nutné vyhledat odbornou pomoc.

Jaké techniky pomáhají zvládat žárlivost?

Techniky sebepoznání – práce s vlastními emocemi, identifikace situací, které vyvolávají žárlivost. Tyto situace a emoce si zapisujte do deníku pro lepší přehled a systematičnost. Ujasnění si reality partnerského vztahu a vlastní žárlivosti, reflexe a rozlišení žárlivosti u konkrétního člověka, co mu žárlivost přináší a co naopak bere.

Práce na sebevědomí, uvědomění si vlastních kvalit, budování cílů a vizí v životě. Zaměření se na činnosti, které přinášejí radost.

Mapování a uvědomění si vlastních potřeb, nejen ve vztahu k druhému, ale i k sobě samému.

Techniky mindfulness – pozorování vlastních pocitů a tělesných reakcí bez snahy je ovládat.

Proč někteří lidé žárlí více než jiní?

Míra žárlivosti závisí na temperamentu, osobnostních charakteristikách, aktivitě mozku i kulturních faktorech.

Osobnostní rysy jako emoční nestabilita, sklony k obavám o vztah, citlivost na stres, úzkost a nejistota souvisejí s častějším žárlením. Tito lidé mohou mít problém s regulací emocí a impulzivitou.

Lidi významně ovlivňují prožité zkušenosti, ať už z dětství, výchovy nebo z rodinné dynamiky mezi rodiči a převzaté vzorce chování.

Jak komunikovat se žárlivým partnerem nebo blízkým?

• Stanovte si jasné hranice – myslete na sebe a své potřeby. Když vás partner kontroluje, pojmenujte své emoce a popište, co s vámi kontrola a nedůvěra dělá. Záleží na vás, které části svého života s partnerem sdílíte. Máte právo na soukromí.
• Uznávejte partnerovy pocity, ale nepodléhejte jim. Partner má právo cítit strach, můžete tomu rozumět, ale nejste zodpovědní za jeho prožívání.
• V komunikaci odpovídejte klidně a otevřeně mluvte o tom, co s vámi dělá jeho žárlivost.
• Budujte důvěru nejen prostřednictvím rozhovorů, ale i činy. Dodržujte dohody a aktivně vytvářejte ve vztahu pocit bezpečí.
• Společně si stanovte prostředky, rituály či aktivity, díky kterým budujete vzájemnou důvěru a prohlubujete pocit bezpečí.

Kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc při problémech se žárlivostí?

• Když partner vyžaduje nepřiměřenou kontrolu nad vaším volným časem a pohybem na sociálních sítích, nebo když většinu společného času řešíte témata žárlivosti.
• Pokud vnímáte, že vás partner manipuluje, ponižuje a používá výčitky, budí ve vás vinu a obavy.
• Pokud cítíte silný strach říct partnerovi běžné věci ze svého pracovního či osobního života.
• Pokud vnímáte, že je ohrožena vaše svoboda či psychická integrita.
• Pokud cítíte neustálý tlak na sebe, žijete ve stresu a napětí ve vztahu.
• Pokud situace přerostla v násilí a psychický teror.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Obsahuje zobecněné informace, které nemusí vyhovovat každému. Máte-li jakékoli otázky týkající se svého zdraví, obraťte se na některého z našich terapeutů.

V textu používáme mužský rod (např. „klient“ a „psycholog“) pro zjednodušení a plynulejší vyjadřování. Tyto výrazy jsou však míněny inkluzivně a vztahují se na všechny odborníky i klienty bez ohledu na pohlaví. 💙