Jak vzniká posttraumatická stresová porucha, jaké má symptomy a jaké jsou její následky?

Co je posttraumatická stresová porucha (PTSD)?

Představte si, že zažijete něco tak traumatizujícího, že vám to změní celý pohled na svět, vztahy, dokonce i na vás samotné. Takový zážitek může spustit stav známý jako posttraumatická stresová porucha (PTSD). PTSD neznamená jen dočasnou úzkost nebo strach, ale hluboké narušení vnitřní rovnováhy, které se může projevit měsíce či dokonce roky po traumatické události. Trauma se může skrývat ve fyzickém, emocionálním nebo psychickém prožívání jednotlivce. Ačkoliv není vždy viditelná, účinky traumatu jsou ničivé a velmi výrazné. PTSD ovlivňuje schopnost člověka reagovat na svět – často způsobuje pocit, že život je nebezpečné a nevyzpytatelné místo.

Podle uznávaných odborníků, jako jsou Gabor Maté a Bessel van der Kolk, trauma není jen událostí, kterou jsme prožili. Trauma žije v nás – v našich vzpomínkách, v našem těle a v tom, jak nadále vnímáme svět. PTSD je reakcí těla i mysli na prožitou situaci, která byla příliš náročná na zpracování. Je to jako vnitřní požár, který se neustále šíří, pokud ho neuhasíme.

Jaké jsou příčiny PTSD?

Každý z nás prožívá stres a trauma různým způsobem, a proto je důležité pochopit, že ne každá traumatická událost vede k PTSD. Co jednoho člověka ochromí, druhý může zvládnout bez větších následků. PTSD se často vyvíjí po extrémně stresujících událostech, které člověk vnímá jako ohrožující nebo zdrcující. Nejčastějšími příčinami jsou události jako vojenské konflikty, fyzické či emocionální násilí, autonehody, přírodní katastrofy, ale i sexuální zneužívání či domácí násilí.

Kromě jednorázových zážitků mohou být příčinou PTSD i dlouhodobá, chronická traumata. Tato mohou zahrnovat dětství plné zanedbávání nebo emocionálního týrání, život v toxickém prostředí, ale i dlouhodobý stres v práci či ve vztazích. Tělo a mysl jsou během takových událostí neustále ve střehu, a když se traumata hromadí, jejich efekt může být ještě ničivější.

Gabor Maté mluví o „malých“ traumatech, která mohou být stejně ničivá jako ta velká. Mnoho z těchto traumatických zážitků je hluboce zakořeněno v dětství, kde jsme si vyvinuli své obranné mechanismy, které nás dnes mohou brzdit. PTSD je ve výsledku reakcí na ztrátu bezpečí – ztrátu pocitu, že svět je předvídatelné a stabilní místo.

Jaké jsou symptomy PTSD?

Symptomy PTSD jsou rozmanité a mohou se u každého jednotlivce projevit jinak. Ačkoliv trauma postihuje každého různým způsobem, existují společné znaky, které signalizují přítomnost této poruchy.

1. Neustálé opakování traumatu: Mnoho lidí s PTSD má opakované, nechtěné vzpomínky na traumatickou událost. Ty mohou přicházet v podobě nočních můr, flashbacků (kdy máte pocit, že se událost děje právě teď), nebo jednoduše silných emočních reakcí na věci, které zmíněné trauma připomínají.
2. Vyhýbání se vzpomínkám: PTSD může také způsobit, že se budete vyhýbat místům, lidem nebo aktivitám, které vám připomínají událost. Tento mechanismus slouží jako ochrana před bolestivými vzpomínkami, ale zároveň vede k izolaci a uzavřenosti.
3. Narušená reakce na stres: Lidé s PTSD často prožívají zvýšenou úzkost a jsou neustále ve střehu. Mohou být snadno podráždění, mají problémy se spánkem a jsou citliví na nečekané zvuky či pohyby, což je typický projev hypervigilance – neustálé připravenosti na hrozbu.
4. Změna nálady a vnímání světa: PTSD může změnit i to, jak vnímáme sebe a ostatní. Projevuje se pocity viny, studu, beznaděje, ale i problémy s pamětí, emočním odpojením a neschopností cítit radost.

Tyto symptomy jsou často spouštěny drobnými, na první pohled bezvýznamnými podněty. Člověk s PTSD může cítit, že ho něco spoutává, že nemá kontrolu nad svým životem. Bessel van der Kolk ve své knize The Body Keeps the Score vysvětluje, že trauma doslova „žije“ v těle, a pokud jej neléčíme, může se projevit nejen v našich myšlenkách, ale i v našich fyzických problémech.

Jaké jsou následky PTSD?

Neléčené PTSD může mít vážné následky na život jedince, jakož i na jeho okolí. Kromě každodenního utrpení v podobě flashbacků, nočních můr či úzkosti, PTSD často vede k problémům v mezilidských vztazích, protože postižení mají problém navázat důvěrný vztah nebo se cítí emocionálně vzdáleni od svých blízkých.

V mnoha případech se lidé s PTSD snaží tlumit své symptomy pomocí alkoholu, drog nebo sebepoškozujících vzorců chování. Tento pokus o „samoléčbu“ však často vede k dalším problémům, jako jsou závislosti, deprese či dokonce sebevražedné myšlenky. Nezřídka trpí i fyzickými problémy – chronickými bolestmi, zažívacími potížemi či problémy se spánkem.

Jak se PTSD diagnostikuje?

Diagnostika PTSD není vždy jednoduchá, protože příznaky se mohou zaměňovat s jinými psychickými poruchami, jako je úzkost nebo deprese. Důležitou součástí diagnostiky je rozhovor s odborníkem, který zkoumá nejen příznaky, ale i to, jaký vliv mají na každodenní život člověka.

Klíčovým krokem je identifikace traumatické události, která spustila příznaky. Psycholog nebo psychiatr využívá specifická diagnostická kritéria, která jsou uvedena v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5). PTSD se diagnostikuje na základě přítomnosti určitých symptomů, které musí přetrvávat déle než měsíc a vážně ovlivňovat kvalitu života pacienta. Pokud je to vhodné a pacient s tím souhlasí, odborníci mohou získat informace i od rodinných příslušníků nebo blízkých. Ti často mohou poskytnout důležité údaje o změnách v chování a prožívání pacienta.

Jaké jsou možnosti léčby PTSD?

Léčba PTSD je často dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a spolupráci. Existuje několik přístupů, které pomáhají zmírnit symptomy a obnovit kvalitu života.

Jednou z nejúčinnějších forem léčby PTSD je psychoterapie, která pomáhá pacientům přepracovat jejich myšlenky a naučit je ovládat spouštěče. Přístup EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) je další oblíbenou metodou, která pomáhá „odblokovat“ traumatické vzpomínky a umožňuje mozku je zpracovat jinak.

Antidepresiva a anxiolytika mohou být předepsána ke zmírnění některých symptomů PTSD, jako jsou úzkost nebo deprese. Léky však samy o sobě neodstraní trauma, ale mohou být důležitým doplňkem psychoterapie.

Bessel van der Kolk zdůrazňuje význam terapie zaměřené na tělo. Jóga, všímavost (mindfulness) a jiné techniky, které pomáhají člověku znovu se spojit s vlastním tělem, mohou být velmi účinné při léčbě PTSD. Trauma je uloženo v těle a k tomu, abychom jej dokázali uvolnit, je vhodné se opět naučit cítit a pracovat se svými pocity a reakcemi.

Další velmi užitečnou metodou jsou podpůrné skupiny. Sdílení svých zážitků s jinými lidmi, kteří prošli podobnou zkušeností, může být léčivé. Podpůrné skupiny poskytují bezpečné prostředí pro výměnu pocitů, myšlenek a vzájemnou podporu.

Léčba PTSD je cestou k uzdravení a opětovnému nalezení vnitřní rovnováhy. Ačkoliv trauma může být hluboce zakořeněné, s pomocí odborníků a správných přístupů je možné získat zpět kontrolu nad svým životem a znovu pocítit klid a radost.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.

V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však myšlena inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙