Párová terapie: Pomoc ve vztahu i bez krize – kdy je ten správný čas o ní uvažovat?

Kdy je vhodné uvažovat o párové terapii?
Párová terapie může být vhodná v různých fázích vztahu a není nutné čekat na velkou krizi, abyste o ní začali přemýšlet. Někdo ji vyhledá preventivně – aby se naučil lépe zvládat konflikty nebo efektivněji komunikovat už na začátku vztahu. Jiní přicházejí ve chvílích náročných konfliktů, kdy se problémy opakují a nedokážou je vyřešit sami. Terapie může páru nabídnout nestranný pohled, podporu při porozumění, nastavení hranic nebo řešení složitých situací, jako je například nevěra. V některých případech může být terapie cestou ke klidnému a respektujícímu rozchodu. Důležité je sledovat dynamiku vztahu a neváhat terapii navrhnout, pokud se určitý problém neustále vrací.
S jakými problémy může párová terapie pomoci?
Párová terapie řeší různé typy problémů ve vztazích – od potíží v komunikaci, které jsou velmi časté, přes nedorozumění mezi partnery, až po zahlcení prací, rodinou a nedostatek společného času. Častým tématem bývá sexualita a intimita – ať už chybějící, nebo problematická, stejně jako otázky týkající se dětí nebo neplodnosti. Klíčovým tématem je pak nevěra a ztráta důvěry ve vztahu.
Jak probíhá typické sezení párové terapie?
Párová terapie je komplexní proces, do kterého vstupují dva jednotlivci a terapeut v roli nestranného průvodce. První setkání je seznamovací – terapeut sdělí pravidla, očekávání, nastíní, jak pracuje, s čím může pomoci a co už je mimo jeho kompetence. Společně s párem si nastaví cíle terapie – čeho chtějí dosáhnout. Vytváří se nejen terapeutický vztah, ale i důvěra mezi párem a terapeutem. Partneři přinášejí konkrétní situace ze života, které společně rozebírají a hledají příčiny a řešení problémů.
Co mohou partneři od párové terapie očekávat?
Především společný čas věnovaný vztahu, na kterém jim záleží. Měli by očekávat, že se na terapii sejdou se společným cílem. Od terapeuta mohou očekávat objektivitu, přijetí a bezpodmínečné porozumění. Terapeut může partnerům nastavit zrcadlo, pomoci jim „přeložit“ vzorce chování, kterým si navzájem nerozumějí, a tím je podpořit v hlubším porozumění. Terapie však znamená i práci – je třeba převzít odpovědnost, věnovat jí čas a energii. Výsledek v podobě fungujícího a harmoničtějšího vztahu za to ale stojí.
Jaké jsou výhody párové terapie pro zdravé i problémové vztahy?
Jednou z hlavních výhod je vyhrazený čas pro zamyšlení nad vztahem. Dále pak možnost otevřeně si v přítomnosti terapeuta říci, co nás trápí, co funguje či nefunguje, a co bychom chtěli změnit. Je to prostor pro pojmenování věcí nahlas a hledání řešení. Párová terapie má i preventivní rozměr – můžeme se v ní naučit dovednostem, které využijeme při budoucích konfliktech nebo nedorozuměních.
Na co si dát pozor při výběru terapeuta?
Každý klient si terapeuta vybírá podle různých kritérií – a u párové terapie to není jiné. Terapeut by měl mít odpovídající vzdělání a zkušenosti s touto formou práce. Zároveň je důležitý osobní dojem – sympatie a důvěra jsou klíčové. Klient by se měl cítit bezpečně, vyslyšeně a přijatě. Dobrý terapeut není jen ten s mnoha lety praxe, ale ten, kdo umí vytvořit spolupráci a bezpečné prostředí. Pokud si pár s terapeutem „nesedne“, je naprosto v pořádku hledat dál.
Jaké jsou nejčastější mýty a předsudky o párové terapii?
Mezi nejčastější mýty patří představa, že terapeut má „moc“ rozhodnout, zda pár zůstane spolu. Dále pak, že stačí přijít, vyslechnout si rady a je hotovo. Ve skutečnosti probíhá ta nejdůležitější práce mimo terapii – v každodenním životě. Dalším mýtem je očekávání rychlých výsledků – že po jednom sezení zmizí problém. Terapeutický proces vyžaduje čas.
Předsudky se týkají i pocitu selhání – že když jdeme na terapii, znamená to, že jsme to nezvládli. Ve skutečnosti je to stigma. Párovou terapii navštěvují stovky párů, kterým na vztahu záleží. Častý předsudek je i to, že terapii potřebují jen páry v krizi. Není to pravda – přicházejí i páry, které chtějí pracovat na vztahu preventivně, získat nový pohled nebo se poradit. Každá motivace je legitimní.
Co když jeden z partnerů nechce na terapii jít?
Stává se, že jeden z partnerů nemá chuť, nebo nechce terapii absolvovat. V takovém případě je proces náročnější, protože vyžaduje vědomé rozhodnutí a zájem o změnu. Bez motivace obou partnerů terapeut nedokáže zázraky. Každý by měl přijít sám za sebe a být ochotný pracovat na sobě i vztahu. Někdy ale i méně motivovaný partner během prvních sezení získá nový pohled a chuť pokračovat – i z původně pasivního klienta se může stát aktivní.
⎯
Důležité upozornění:
Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.
V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však myšlena inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙