Jak funguje placebo efekt a jaký má vliv na tělo, mysl a účinnost léčby?

Co je placebo efekt a jak funguje?
Placebo efekt je psychobiologický jev, při kterém dochází k reálným fyziologickým změnám a ke zlepšení zdravotního stavu na základě očekávání člověka, i když podaná látka či intervence nemá žádné účinky. Placebo efekt lze definovat jako zlepšení symptomů na základě očekávání, že léčba bude úspěšná. Tento jev se nevyskytuje pouze v medicíně, ale také v různých oblastech každodenního života.
Funguje na základě psychologických, sociálních a neurobiologických mechanismů, které mohou ovlivnit vnímání zdraví a nemoci. Aktivací oblastí v mozku, které jsou spojeny s bolestí, emocemi a odměnou, dochází k uvolnění neurotransmiterů (dopamin, endogenní opioidy), které zmírňují symptomy a vedou ke zlepšení zdravotního stavu.
Jaké jsou psychologické mechanismy placebo efektu?
- Očekávání účinku léčby – člověk věří, že podaná léčba bude úspěšná.
- Klasické podmiňování (Pavlov) – u člověka, který má v životě zkušenost s pocitem úlevy po podání léku. Mozek si vytvořil spojení mezi užitím léčiva a pocitem zlepšení. I v případě, kdy podaná látka nemá žádný účinek, mozek automaticky vyvolá obdobnou reakci jako při podání léku. Podáním látky člověk pocítí úlevu.
- Snížení stresu a úzkosti – placebo efekt může aktivovat parasympatický nervový systém, čímž se snižuje stresová reakce. Když je méně stresových hormonů, člověk pocítí úlevu i bez reálné léčby.
- Vztah s lékařem – důvěra pacienta v úspěch léčby, přístup lékaře k pacientovi a verbální i neverbální komunikace lékaře.
Jaké faktory ovlivňují sílu placebo efektu?
Typ a závažnost onemocnění – placebo efekt může být silnější u subjektivních symptomů, například u únavy, než u vážného organického poškození. Pacienti s chronickým onemocněním mohou mít tendenci reagovat na placebo silněji, protože tyto symptomy vnímají častěji.
Důvěra v lék – nové léky či moderní technologie mohou zvýšit placebo efekt, protože pacienti jim mohou důvěřovat více než starším lékům.
Předchozí zkušenosti – pokud pacient zažil pozitivní reakci na placebo, může silněji reagovat i při dalším podání.
Únava – placebo efekt může být silnější, když je pacient unavený, protože jeho tělo potřebuje úlevu a odpočinek.
Osobnostní faktory – vyšší odolnost osobnosti a emoční stabilita podporují efektivnější zpracování placebo efektu, stejně tak funguje také vyšší míra důvěry v autority (tedy i v lékaře), optimistický postoj a naděje v uzdravení.
Jaký je rozdíl mezi placebem a nocebo efektem?
Obě jsou výsledkem očekávání pacienta, ale rozdíl je v tom, zda jde o pozitivní, nebo negativní účinky podané látky. Placebo vyvolá pozitivní reakci na léčbu, která ve skutečnosti neobsahuje aktivní látky, ale pacientovi pomáhá, protože věří, že léčba je účinná. Nocebo efekt je negativní reakce na léčbu či látku, která ve skutečnosti není škodlivá, ale pacientovi způsobí nežádoucí účinky, případně zhoršení stavu. V tomto případě tedy sám pacient očekává, že léčba bude mít záporné dopady.
Jak se placebo efekt využívá v medicíně?
Výzkum v medicíně – například testování léků, kdy se nový lék porovnává s placebem, aby bylo zjištěno, zda má ten nový skutečný účinek.
Studium placebo efektu – výzkumy zaměřené na neurobiologické a psychologické mechanismy, které ovlivňují vnímání symptomů.
Podpora existující léčby – pozitivní očekávání, dobrý vztah s lékařem a důvěra v jeho kompetence mohou zesílit účinek léků.
Může být placebo efekt využit ke zlepšení duševního zdraví?
V terapii – očekávání klienta, že mu terapie může pomoci. Důvěra klienta v kompetence psychologa zvyšuje účinnost terapie.
Zvýšení motivace k léčbě prostřednictvím pozitivního očekávání – takový klient může být v terapii více spolupracující a motivovaný, což zvyšuje účinnost terapeutických intervencí.
Zvýšení sebedůvěry a sebevědomí – poznávání svých silných stránek, očekávání úspěchu, posilování důvěry ve své schopnosti.
Sebepoznání – zájem o vlastní vnitřní svět a své prožívání, což pozitivně ovlivňuje celkovou psychickou pohodu.
Vytvoření rituálu
- rituál vděčnosti – člověk se zaměřuje na oblasti, které mu přinášejí radost, a už samotný proces mu může zlepšit náladu a prohloubit pocit spokojenosti.
- rituály, které zahrnují vnější podněty – (hořící svíčka, teplý čaj, poslech uklidňující hudby) mohou být vnímány jako léčivé, pokud člověk věří, že mu tento rituál pomáhá uklidnit se a zlepšuje jeho psychické zdraví.
Jak můžeme placebo efekt využít v každodenním životě?
- Zlepšení mezilidských vztahů – v partnerství si můžeme nastavit pozitivní očekávání: když věříme, že partner je ochotný nás chápat, podporovat a milovat, může nás tento pozitivní přístup vést k tomu, že partner začne jednat v souladu s našimi očekáváními. A naopak, když začneme věřit v partnerovy schopnosti nebo potenciál, může to zvýšit jeho motivaci a sebevědomí.
- Zvládání náročných životních situací – vnitřní nastavení, že náročnou situaci překonáme, nám může pomoci zmírnit stres a úzkost.
- Začít den s pozitivním očekáváním – od rána se zaměřit na to, že povinnosti během dne zvládneme bez vážných potíží.
- Placebo efekt v životním stylu – vnitřní nastavení, že cvičení a zdravá strava zlepšují náladu a dodávají energii.
Jaké jsou vědecké názory na placebo efekt a jeho účinnost?
V některých případech je obtížné určit, zda jde o účinnost placebo efektu, nebo zda vstupuje do hry jiný faktor, který výzkumníci nezachytili. Například výzkum autorů Neogi, Colloca (2023), jehož cílem bylo zjistit účinnost placebo efektu u pacientů trpících osteoartrózou. Pacienti odpovídali ve prospěch placebo efektu, který se týkal krátkodobého zlepšení symptomů, avšak zmíněné zlepšení zdravotního stavu se podle autorů může objevovat také v důsledku fyziologických změn.
Zajímavý výzkum provedla americká vědkyně Lauren Y. Atlas (2021), která zkoumala, jak placebo efekt souvisí s očekáváním, emocemi a sociálním kontextem. Zaměřovala se také na neurobiologické mechanismy placebo efektu. Z výzkumu je patrné, že placebo efekt zmírňuje bolest pacientů. To záviselo na předchozích zkušenostech pacientů a jejich očekávání. Autorka zdůrazňuje význam spolupráce mezi lékaři a vědci při zlepšování lidského zdraví.
Na druhé straně existují výzkumy, které účinnost placebo efektu zpochybňují a poukazují na jeho limity. Opakovaná studie autorů Hróbjartsson, Gotzsche (2001, 2010) dospěla k závěru, že placebo efekt je přítomen zejména u subjektivních onemocnění, ne však u fyziologických chorob. Podobně starší výzkum Kienle (1997) vysvětluje placebo efekt faktory, jako je přirozený průběh nemoci či subjektivita výzkumníků. Ti však nebrali v úvahu neurobiologii. Afektivní neurověda ukazuje, že placebo efekt je reálný na úrovni mechanismů v mozku, především v oblastech souvisejících s emocemi a motivací.
Výzkum v oblasti placebo efektu se zaměřuje i na jeho kritiku a omezení. Je potvrzeno, že placebo efekt nefunguje při onemocněních, kde je nutný biologický zásah (např. zlomeniny). Účinek placebo efektu je dočasný a vyžaduje opakování podnětů k jeho udržení. Výzkumníci se rovněž zabývají etickými otázkami a problematikou podání placeba bez souhlasu pacienta.
⎯
Důležité upozornění:
Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí platit na každého. Pokud máte jakékoli otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na některého z našich terapeutů.
V textu používáme převážně mužský rod pro zjednodušení a plynulost vyjadřování. Všechna označení jsou však míněna inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙