Overthinking – jak poznáte, že jste overthinker, a jak s tím bojovat?

V každodenním životě se neustále rozhodujeme mezi různými možnostmi a snažíme se vybrat tu nejlepší. Lidé, kteří trpí overthinkingem, tedy nadměrným přemýšlením, však analyzují každé rozhodnutí do extrému. Zvažují všechny možné scénáře, přehrávají si v hlavě minulé chyby a obávají se budoucích následků. Místo toho, aby se rozhodli, uvíznou v nekonečném kolotoči myšlenek, pochybností a obav, což často vede k paralýze a frustraci.

Co je to overthinking?

Overthinking představuje způsob uvažování, při kterém neustále přemýšlíme nad různými možnostmi, které často začínají slovy: „Co když…?“ Lidé, kteří overthinkingem trpí, bývají uvězněni mezi minulostí a strachem z budoucnosti, což jim brání plně prožívat přítomnost.

Overthinking je myšlenkový vzorec, přehnané analyzování různých možností, které nás uzavírá do kruhu či spirály a čím více overthinkujeme, tím více roste úzkost a stres.

Jak se overthinking projevuje?

Lidé se sklony k overthinkingu mají tendenci neustále analyzovat minulost a přemýšlet, co by bylo, kdyby se rozhodli jinak. Mnohdy se zároveň zabývají budoucností a tráví spoustu času obavami z toho, co je čeká.

Tento nekonečný proud myšlenek může vést ke strachu z jakéhokoliv rozhodnutí – aby se vyhnuli chybám, raději neudělají vůbec nic. Overthinking často doprovází přehnané zvažování různých scénářů, přičemž převažují negativní představy o jejich dopadech. Výsledkem může být neustálé zpochybňování vlastních rozhodnutí, nejistota a neschopnost jednat.

Někteří lidé stráví overthinkingem celé hodiny, až se ocitnou v situaci, kdy jsou plně ochromeni svými myšlenkami. Když se nakonec k rozhodnutí odhodlají, opakovaně se k němu vracejí a pochybují, jestli neudělali chybu, nebo zda neexistovalo lepší řešení. Tento nekonečný cyklus úvah a pochybností způsobuje, že se cítí zaseknutí, vyčerpaní a frustrovaní.

Kdo trpí overthinkingem nejčastěji?

V současnosti trpí overthinkingem čím dál větší množství lidí, zejména těch mladých ve věku 25 až 35 let. Jde o období, kdy po studiu vstupujeme do pracovního života, a vzhledem k velkému množství možností, které se před námi otevírají, můžeme mít tendenci k overthinkingu. Podle odhadů může mít takové sklony v tomto období až více než 70 procent lidí.

Jak zjistit, zda jste overthinker?

Pokud neustále přemýšlíte nad různými možnostmi a při rozhodování analyzujete minulost i budoucí důsledky svých kroků, přičemž ve vašich představách převažují negativní scénáře, můžete mít sklony k overthinkingu.

Typickým znakem je, že se opakovaně vracíte ke svým rozhodnutím, přemýšlíte, zda jste neudělal/a chybu, a zvažujete, jak to mohlo dopadnout lépe. Tento neustálý cyklus úvah a pochybností může vést k úzkosti, nerozhodnosti a celkovému psychickému vyčerpání. Pokud vás proces rozhodování zcela pohltí a brání posunout se dál, s velkou pravděpodobností se vás overthinking týká.

Jaké jsou důsledky overthinkingu?

Mezi nejvýraznější problémy v životě, které s sebou overthinking přináší, patří:

• Problémy ve vztazích – overthinking přináší nejistotu a napětí, které komplikují rozhodování v mezilidských vztazích, a často vede ke strachu, že řeknete nebo uděláte něco špatně, kvůli čemuž vás ostatní přestanou mít rádi.
• Problémy v práci – overthinking vede k odkládání důležitých povinností, prokrastinaci a snížené produktivitě, i přes nadměrnou únavu, což může vést až k vyhoření.
• Stagnace – overthinking nekonečným vírem myšlenek „co když“ vede k nejistotě, objevování dalších potenciálních pochybností a stagnaci, což vám může bránit rozhodnout se a vyřešit danou situaci – pochybnosti o rozhodnutích vás drží na místě, takže často neuděláte nic, jen abyste nepokazili něco důležitého. Overthinking může vést k tomu, že zůstáváte ve vztahu, který je pro vás zničující, nebo ustrnete v jiných oblastech života, místo abyste pro sebe udělali to, co skutečně potřebujete.
• Psychické problémy – overthinking vede ke zvýšenému prožívání stresu, což může způsobit úzkosti až deprese.
• Zdravotní problémy – stres může zapříčinit ztrátu chuti k jídlu, zvýšené pocení, dušnost, třes a nevolnosti. Dlouhodobě může být zodpovědný za vznik chronických zdravotních obtíží, například oslabenou imunitu, kardiovaskulární potíže, zažívací problémy nebo potíže se spánkem.

Jak proti overthinkingu bojovat?

Mezi efektivní způsoby, jak bojovat proti overthinkingu, patří zejména následující techniky:

1. Plánujte – pro prevenci overthinkingu je vhodné vytvořit si plán a držet se ho. Pokud vás čeká náročný úkol, připravte si předem plán a držte se ho. Proces řešení rozdělte na menší části a postupujte krok za krokem. Pokud se zaměříte na kroky, které jste si připravili, může vás to ochránit před zahlcením úvahami „co když...“.
2. Zaměřte se na to, co můžete ovlivnit – overthinkeři mají podvědomou potřebu mít vše pod kontrolou, což jim dává pocit jistoty. Důležité pro zvládání overthinkingu je uvědomit si, co opravdu můžete ovlivnit a co už ne. Věci, které nejsou pod vaší kontrolou, je potřeba pustit, protože nejsou ve vaší moci. Pokud to dokážete, může vám to přinést úlevu a pocit svobody.
3. Neexistuje jen jedno správné rozhodnutí v každé situaci – toto uvědomění může být velmi osvobozující. Overthinkeři se snaží učinit jen jedno správné nebo nejlepší rozhodnutí, ale to často neexistuje. Téměř vždy mají různé možnosti svá pro i proti, a co se stane v budoucnu, s jistotou předem nevíme. Chyby k životu patří. Důležité je rozhodovat se v souladu se svými aktuálními potřebami, protože správné a nesprávné bývají subjektivní kategorie; to, co je správné pro jednoho, nemusí být stejně správné i pro druhého.
4. Myšlenky jsou jen myšlenky, nejsou to fakta – overthinking s sebou přináší mnoho katastrofických scénářů, které jsou často nereálné a vycházejí z vašich obav a nejistot. Uvědomění, že myšlenky nejsou fakta, vám může usnadnit rozhodování.
5. Zapisujte si své myšlenky – myšlenky volně plynoucí ve vaší mysli mohou být velmi znepokojující. Pokud si je ale zapíšete na papír, možná zjistíte, že nejsou tak silné, jak se zdály. Zapsání myšlenek vám navíc může pomoci snáze se rozhodnout, když do procesu zapojíte i zrak.
6. Najděte si aktivitu, která vás odvede od overthinkingu – je důležité najít si nějaký koníček nebo činnost, která vás pohltí natolik, že zapomenete na overthinking. Pro někoho může jít o sport, pro jiného o čtení, procházku, hry. Důležité je najít si něco, čemu se můžete opravdu věnovat naplno.
7. Meditace, relaxace a mindfulness – to jsou další techniky, které vás mohou vrátit do přítomnosti. Soustředění na tělo, dech nebo smyslové vnímání vám pomůže odpoutat se od přemíry myšlenek.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Pokud vnímáte, že overthinking je vážným problémem ve vašem životě, bere vám čas i energii a znemožňuje každodenní rozhodování, zkuste se o své myšlenky a obavy podělit s někým blízkým. Možná zjistíte, že ve dvou najdete nové a zajímavé řešení snáze, než když zůstáváte ve svých obavách sami.

Pokud ani to nepomůže a stále máte tendenci topit se ve svých představách, které vám brání efektivně se rozhodovat a každý další krok zásadně zpochybňují, je vhodné vyhledat odbornou pomoc psychologa či terapeuta. S jeho pomocí se této problematice můžete věnovat a osvojit si metody a techniky, které vám pomohou získat větší kontrolu nad svými myšlenkami a efektivněji rozhodovat v každodenním životě.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře či terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoli dotazy týkající se vašeho zdraví, obraťte se na některého z našich terapeutů.

V textu používáme pro zjednodušení a plynulost převážně mužský rod. Všechna označení jsou však myšlena inkluzivně a vztahují se na všechny osoby bez ohledu na pohlaví. 💙